Zápis k základnímu vzdělávání

Zápis do 1. ročníku pro školní rok 2018/2019 se koná 4dubna 2019 v době od 14:00 do 16.45 hod. v prostorách školy.

V letošním školním roce se k zápisu dostaví děti narozené v září až prosinci roku 2012, dále pak v lednu až srpnu roku 2013. Podle § 36 školského zákona (ve znění účinném od 1.1.2017) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) mají zákonní zástupci povinnost podat žádost o přijetí k základnímu vzdělávání - možno vyplnit na místě nebo předem (ve formátu word ke stažení v záložce FORMULÁŘE A DOKUMENTY ). Řádně vyplněný formulář odevzdá zákonný zástupce v den zápisu. U zápisu je nutno předložit i rodný list dítěte a OP zákonného zástupce.

Pro zjednodušení organizace zápisu bude možno dohodnout přesný čas zápisu předem (telefonicky nebo osobně u ředitele školy).

Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.

Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (pozn. - termín stanoví ředitel školy). 

Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky. 

Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a možných způsobech jejího plnění.

Zápis proběhne jako každý rok netradiční formou, kdy pro naše budoucí prvňáčky chceme připravit co nejméně stresující prostředí. Děti v doprovodu svých rodičů budou přivítány svými budoucími spolužáky. Pod dohledem pedagogů budou u dětí hravou formou prověřeny vědomosti potřebné pro přijetí k základnímu vzdělávání, např. výslovnost, samostatnost, poznávání barev, porovnávání velikosti, třídění a rozlišování základních tvarů předmětů, určování daného počtu, kresba postavy aj.


Desatero pro rodiče dětí předškolního věku                   

V rámci příprav materiálu Konkretizované očekávané výstupy RVP PV vzešel, na základě četných dotazů rodičů, také návrh materiálu popisující základní požadavky pro děti předškolního věku, který by mohli využít rodiče.

Vstup do první třídy základní školy představuje pro dítě velkou životní změnu. Mění se role dítěte, prostředí, dospělí i vrstevníci, denní program, náplň činnosti, nároky i požadavky. Aby dítě mohlo zvládnout tuto náročnou situaci bez vážnějších problémů, mělo by být nejen dostatečně vývojové a sociálně zralé, ale také dobře připravené. Materiál nabízí rodičům dětí předškolního věku základní informace toho, co by mělo jejich dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Jsou zde zachyceny jak výchovné, tak vzdělávací předpoklady. Je třeba mít ale na zřeteli, že zrání dítěte je nerovnoměrné, že každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, ale může se k nim přiblížit.

Přehled základních dovedností propojuje a sjednocuje cíle rodiny a školy. Proto je velmi důležitá spolupráce rodiny a školy, která se podílí na vzdělávání dítěte.


1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:                                         

  • pohybuje se koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (např. hází a chytá míč, udrží rovnováhu
    na jedné noze, běhá, skáče, v běžném prostředí se pohybuje bezpečně)
  • svlékne se, oblékne i obuje (zapne a rozepne zip i malé knoflíky, zaváže si tkaničky, oblékne
    si čepici, rukavice)
  • je samostatné při jídle (používá správně příbor, nalije si nápoj, stoluje čistě, požívá ubrousek)
  • zvládá samostatně osobní hygienu (používá kapesník, umí se vysmrkat, umyje a osuší si ruce, použije toaletní papír, použije splachovací zařízení, uklidí po sobě)
  • zvládá drobné úklidové práce (posbírá a uklidí předměty a pomůcky na určené místo, připraví další pomůcky, srovná hračky)
  • postará se o své věci (udržuje v nich pořádek)


2.  Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • zvládá odloučení od rodičů
  • vystupuje samostatně, má svůj názor, vyjadřuje souhlas i nesouhlas
  • projevuje se jako emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách
  • ovládá se a kontroluje (reaguje přiměřeně na drobný neúspěch, dovede odložit přání na pozdější dobu, dovede se přizpůsobit konkrétní činnosti či situaci)
  • je si vědomé zodpovědnosti za své chování
  • dodržuje dohodnutá pravidla


3. Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • vyslovuje správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)
  • mluví ve větách, dovede vyprávět příběh, popsat situaci apod.
  • mluví většinou gramaticky správně (tj. užívá správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.)
  • rozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí
  • má přiměřenou slovní zásobu, umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
  • přirozeně a srozumitelně hovoří s dětmi i dospělými, vede rozhovor, a respektuje jeho pravidla
  • pokouší se napsat hůlkovým písmem své jméno (označí si výkres značkou nebo písmenem)
  • používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla, aj.)
  • spolupracuje ve skupině

 

4. Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže: 

  • je zručné při zacházení s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (pracuje
    se stavebnicemi, modeluje, stříhá, kreslí, maluje, skládá papír, vytrhává, nalepuje, správně otáčí listy v knize apod.)
  • zvládá činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobné stavební prvky apod.)
  • tužku drží správně, tj. dvěma prsty třetí podložený, s uvolněným zápěstím
  • vede stopu tužky, tahy jsou při kreslení plynulé, (obkresluje, vybarvuje, v kresbě přibývají detaily
    i vyjádření pohybu)
  • umí napodobit základní geometrické obrazce (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), různé tvary, (popř. písmena)
  • rozlišuje pravou a levou stranu, pravou i levou ruku (může chybovat)
  • řadí zpravidla prvky zleva doprava
  • používá pravou či levou ruku při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje
    (je zpravidla zřejmé, zda je dítě pravák či levák)


5. Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:                    

  • rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy, velikost, tvary, materiál, figuru
    a pozadí), nachází jejich společné a rozdílné znaky
  • složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů
  • rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů)
  • rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé)
  • sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleskává slabiky ve slově)
  • najde rozdíly na dvou obrazcích, doplní detaily
  • rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky i jednoduché symboly a znaky s abstraktní podobou (písmena, číslice, základní dopravní značky, piktogramy)
  • postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí)
  • reaguje správně na světelné a akustické signály

 

6. Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat
    po jedné, chápe, že číslovka vyjadřuje počet)
  • orientuje se v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu
    do pěti (deseti)
  • porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj. v rozsahu do pěti prvků (pozná rozdíl a určí
    o kolik je jeden větší či menší)
  • rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník atd.)
  • rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů
  • třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti)
  • přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá („přemýšlí nahlas“)
  • chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty
  • rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes), pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký)


7. Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • soustředí pozornost na činnosti po určitou dobu (cca 10-15 min.)
  • „nechá“ se získat pro záměrné učení (dokáže se soustředit i na ty činnosti, které nejsou
    pro něj aktuálně zajímavé)
  • záměrně si zapamatuje, co prožilo, vidělo, slyšelo, je schopno si toto po přiměřené době vybavit
    a reprodukovat, částečně i zhodnotit
  • pamatuje si říkadla, básničky, písničky
  • přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k jiným, dokáže vyvinout úsilí a dokončit je
  • postupuje podle pokynů
  • pracuje samostatně


8.  Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • uplatňuje základní společenská pravidla (zdraví, umí požádat, poděkovat, omluvit se)
  • navazuje kontakty s dítětem i dospělými, komunikuje s nimi zpravidla bez problémů, s dětmi,
    ke kterým pociťuje náklonnost, se kamarádí
  • nebojí se odloučit na určitou dobu od svých blízkých
  • je ve hře partnerem (vyhledává partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvá, rozděluje a mění si role)
  • zapojí se do práce ve skupině, při společných činnostech spolupracuje, přizpůsobuje se názorům
    a rozhodnutí skupiny
  • vyjednává a dohodne se, vyslovuje a obhajuje svůj názor
  • ve skupině (v rodině) dodržuje daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, je srozuměno
    se jimi řídit
  • k ostatním dětem se chová přátelsky, citlivě a ohleduplně (dělí se o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělí
    si úlohy, všímá si, co si druhý přeje)
  • je schopno brát ohled na druhé (dokáže se dohodnout, počkat, vystřídat se, pomoci mladším)

 

9. Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost 

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • pozorně poslouchá či sleduje se zájmem literární, filmové, dramatické či hudební představení
  • zaujme je výstava obrázků, loutek, fotografii, návštěva zoologické či botanické zahrady, statku, farmy apod.
  • je schopno se zúčastnit dětských kulturních programů, zábavných akcí, slavností, sportovních akcí 
  • svoje zážitky komentuje, vypráví, co vidělo, slyšelo, dokáže říci, co bylo zajímavé, co jej zaujalo,
    co bylo správné, co ne
  • zajímá se o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů, má své oblíbené hrdiny
  • zná celou řadu písní, básní a říkadel
  • zpívá jednoduché písně, rozlišuje a dodržuje rytmus (např. vytleskat, na bubínku)
  • vytváří, modeluje, kreslí, maluje, stříhá, lepí, vytrhává, sestavuje, vyrábí
  • hraje tvořivé a námětové hry (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře), dokáže hrát krátkou divadelní roli


10. Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě

 Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • vyzná se ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit když je v nouzi apod.)
  • zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. dovede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit a zaplatit v obchodě, říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá
    o pořádek a čistotu, samostatně se obslouží, zvládá drobné úklidové práce, je schopno se starat o rostliny
    či drobná domácí zvířata)
  • ví, jak se má chovat (např. doma, v mateřské škole, na veřejnosti, u lékaře, v divadle, v obchodě,
    na chodníku, na ulici, při setkání s cizími a neznámými lidmi) a snaží se to dodržovat
  • má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např. orientuje se v tělesném schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví,
    ví, kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá povolání, pomůcky, nástroje, ví, k čemu jsou peníze, zná jména některých rostlin, stromů, zvířat a dalších živých tvorů, orientuje se v dopravních prostředcích, zná některé technické přístroje), rozumí běžným okolnostem, dějům, jevům, situacím, s nimiž
    se bezprostředně setkává (např. počasí a jeho změny, proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životní prostředí a jeho ochrana, nakládání s odpady)
  • přiměřeným způsobem se zapojí do péče o potřebné
  • má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), o existenci jiných zemí
    a národů, má nahodilé a útržkovité poznatky o rozmanitosti světa jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru)
  • chová se přiměřeně a bezpečně ve školním i domácím prostředí i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě,
    u lékaře), uvědomuje si možná nebezpečí (odhadne nebezpečnou situaci, je opatrné, neriskuje),
    zná a zpravidla dodržuje základní pravidla chování na ulici (dává pozor při přecházení, rozumí světelné signalizaci)
  • zná faktory poškozující zdraví (kouření)
  • uvědomuje si rizikové a nevhodné projevy chování, např. šikana, násilí


Školní zralost

Dítě vstupující do prvního ročníku základní školy by mělo být pro školu zralé a připravené. Posouzení školní zralosti je obtížné, někdy je nutno ponechat rozhodnutí pedagogicko-psychologické poradně. Posouzení připravenosti je záležitostí hlavně zápisu do první třídy. Její zjišťování je důležité ze dvou důvodů - dá se usoudit na úroveň školní zralosti a také na úroveň péče rodičů o dítě. Rodiče nastávajících prvňáků by měli být na schůzce po zápisu informováni o kritériích připravenosti - jak by měli své dítě během zbývajícího půlroku na vstup do školy připravit. Odbornost a pojmosloví by měla být zpracována tak, aby byla přístupná všem rodičům. Pokud tedy vynecháme psychologické pojmy, rodičům bychom mohli zdůraznit rozdíl mezi připraveností a nepřipraveností asi takto:

Vážení rodiče,

dítě vstupující do prvního ročníku základní školy by mělo být pro školu zralé a připravené, aby bez velkých potíží a trápení zvládlo její nároky a zátěž. Posouzení školní zralosti může být někdy obtížné, v takových případech je vhodnější ponechat rozhodnutí na pedagogicko – psychologické poradně. Pro vaše děti bude vstup do první třídy úspěšný a snadnější, pokud budete vědět, jak má být připraveno. Věnujte proto, prosím, pozornost dalšímu textu a posuďte, zda můžete během následujících měsíců dítě v některých oblastech lépe připravit na jeho vstup do školy.

Optimální připravenost

Nedostačující připravenost

Dítě rozumí mluvené řeči - pokynům a různým sdělením, vyjadřuje se srozumitelně ve větách a jednoduchých souvětích, komunikuje s dospělými, dokáže spontánně popisovat různé události, poznatky, nápady, klade otázky, umí vyprávět o rodičích, sourozencích, má přiměřeně širokou slovní zásobu.
Dítě chápe sdělení učitele nebo spolužáků odlišně, než bylo myšleno, vyjadřuje se pomocí jednotlivých výrazů, jednoduchých vět, nevyjadřuje se spontánně, odpovídá stručně, neklade další otázky k doplnění svých znalostí, dítěti je špatně rozumět (výslovnost), slovní zásoba je omezená.
Důsledek pro výuku: nepochopení výkladu učitele, učitel nerozumí odpovědím dítěte, překážka
ve vztazích s druhými dětmi.
Orientuje se v okolí, zná svoji adresu, jména a povolání rodičů, svůj věk.
Nezná základní údaje o sobě a o svém okolí.
Dítě začíná myslet logicky (na konkrétních předmětech a při konkrétních činnostech), svět chápe realisticky, dokáže pochopit, že z pozice někoho jiného se může situace jevit odlišně.
Dítě zatím neuvažuje logicky – je závislé na svých přáních a okamžitých potřebách, na fantazii, důležitý je jeho vlastní pohled na věc.
Důsledek pro výuku: nedostatečné pochopení učiva, zejména v Čj, M a v prvouce.
Dítě rozumí číselnému pojmu – např. spočítá pastelky (do 5ti), seřadí čísla od nejmenšího po největší, vyjmenuje řadu čísel, chápe pojmy hodně - málo, méně - více, má rozvinutou paměť pro čísla.
Nedokáže počítat ani do pěti, nechápe pojem čísla, pořadí, množství.
Důsledek pro výuku: dítě selhává zejména v matematice, nechápe učivo.
Dítě dokáže rozlišit zvukovou i zrakovou podobu slov, rozloží slovo na jednotlivá písmena, ví na jaké písmeno začíná slovo, dokáže z jednotlivých písmen složit slovo, rozliší i velmi podobně znějící slova.
Nedovede přesně rozlišovat zrakové či sluchové podněty, nedovede vnímat celek jako soubor částí, obvykle se soustředí na nejnápadnější detail.
Důsledek pro výuku: selhává při výuce čtení a psaní.
Dítě je zralé v grafických projevech a tělesné obratnosti – je manuálně šikovné, dobře ovládá pohyby svého těla, umí zacházet s nůžkami, držení tužky je správné, tlak na tužku přiměřený, dokáže napodobit tvar tiskacího a psacího písma, umí popsat, co nakreslilo.
Dítě je obecně výrazně neobratné, křečovité držení tužky, velký tlak na tužku, nedokáže napodobit tvar písmen a čísel, odmítá kreslení, vystřihování, v nakreslených tvarech nelze rozpoznat jednotlivé předměty.
Důsledek pro výuku: selhává ve výuce psaní, kreslení, pracovní výchově, tělocviku.
Dítě je schopné soustředit se na práci, vydrží pracovat dostatečně dlouho, odolává rušivým podnětům, dokáže překonat únavu.
Dítě se obtížně soustředí, snadno se nechá rozptýlit, často přerušuje práci, působí jako duchem nepřítomné.
Důsledek pro výuku: nedává pozor, nepracuje, ruší ostatní.
Dítě bez obtíží navazuje kontakt s cizí osobou, je ochotné komunikovat a kooperovat s ostatními dětmi, ochotně se podřídí autoritě.
Dítě se vyhýbá kontaktu s cizími osobami, je stydlivé, bázlivé, závislé na rodině.
Důsledek pro výuku: nechce chodit do školy, straní
se ostatních, nekomunikuje s učitelem.
Dítě přiměřeně ovládá své emocionální projevy, je schopné odložit splnění svých přání na později, započatou práci se snaží dokončit.
Dítě obtížně kontroluje své emoce, často jedná impulzivně a bez zábran (např. při nezdaru rozhází všechny pastelky po zemi, bouchá pěstí do stolu apod.), při práci nemá výdrž, převládá zájem o hru.
Dítě je schopné pracovat ve skupině dětí na  společném cíli a společně prováděném úkolu, ochotně se zapojuje do kolektivních her, dokáže ustoupit jinému dítěti.
Dítě není ochotné komunikovat s druhými dětmi, stojí stranou, nenavazuje kontakty, nedokáže odložit uspokojení vlastních potřeb ve prospěch společného úkolu, při hře je agresivní, svárlivé.
Důsledek pro výuku: konflikty s dětmi i učiteli, znesnadňuje práci ostatním.
Dítě je samostatné a soběstačné, umí se samo obléknout, najíst, pracuje samostatně – rozumí pokynům.
Dítě je nesamostatné, závislé na pomoci rodičů, sourozence, pracuje jen v bezprostředním kontaktu  a za pobízení  dospělého, nedokáže se postarat
o své věci. Důsledek pro výuku: nepracuje a neplní pokyny bez pomoci učitele, zapomíná nebo ztrácí pomůcky.
Dítě dodržuje pravidla chování, podřídí se pokynům dospělého, i když je to pro něj nepříjemné, chápe nutnost řádu a pravidel.
Dítě je neposlušné, neumí se chovat, odmítá vyhovět pokynům.
Důsledek pro výuku: konflikty s dětmi i učiteli.
Dítě má pozitivní postoj ke škole a učení, těší se do školy, rád si hraje na školu, má zájem o nové věci, klade hodně otázek.
Dítě se o školu nezajímá, rádo si hraje, neprojevuje zájem o rozšiřování znalostí a vědění, neklade otázky.
Důsledek pro výuku: učivo ho nebaví, nedává pozor, není motivováno k lepším výkonům.


Přestože se klade velký důraz na výběr dobře připravených a zralých dětí do první třídy, vstup do školy znamená pro většinu dětí značnou zátěž. Není proto divu, že velký počet dětí vykazuje po delší nebo kratší dobu (jen několik prvních týdnů školní docházky nebo až celý první rok) různě intenzivní a rozličně projevované známky nepřizpůsobení. V následující tabulce si můžete přečíst některé projevy této nepřizpůsobivosti, které může vysledovat paní učitelka ve škole nebo i vy doma – zejména při domácí přípravě. Pokud tyto projevy přetrvávají po několik měsíců, je vhodné vyhledat odbornou pomoc – školního psychologa, výchovného poradce, poradenského psychologa v pedagogicko-psychologické poradně.


Ve škole dítě

Doma dítě

- nevydrží být soustředěné na vyučování
- odmítá ráno vstávat, nechce jít do školy
- špatně se podřizuje kolektivnímu vedení
- vrací se ze školy unavené
- stále si s něčím hraje
- svádí s rodiči urputné boje o domácí přípravu
- nevydrží klidně sedět, otáčí se, mluví do výkladu učitelky
- postoj dítěte k učení je lhostejný až negativní
- zaostává ve všech předmětech nebo v některém z nich
- pozornost při domácí přípravě je rozptýlená a výkon špatný
- špatně navazuje kontakty s druhými dětmi a obtížně vstupuje do sociálních vztahů, což může negativně ovlivnit jeho postavení v kolektivu třídy
- trpí ranním zvracením, bolestmi hlavy nebo břicha, pálením očí (pokud se neobjevují o víkendech
a o prázdninách), zadrháváním či koktavostí


Domácí příprava prvňáčků by neměla trvat déle než půl hodiny, výjimečně hodinu, měla by se konat v době jejich dobré výkonnosti, po chvíli aktivního odpočinku (ale ne fyzicky vyčerpávajícího).