Ty chvíle po koncertu, na který jsme se intenzivně připravovali více než měsíc, jsou zvláštní. Na jednu stranu je cítit úleva, že vynaložené úsilí mělo úspěch (je to subjektivní pocit, možná budou mít nestranní posluchači v publiku jiný názor....), na druhou stranu nám je smutno, že ty společné chvíle při zpívání a tvůrčí práci na zkouškách, kdy naši malí zpěváčci přímo hltali "velké muzikanty", kteří si užívali společné muzicírování, jsou pryč. Naši nejmenší zpěváčci už potřebují odpočinek, bylo to pro ně náročné období brzkého vstávání a téměř každodenních ranních zkoušek, přesto se ptají, kdy zase budeme nacvičovat. A kapela složená z nadšených lidí (bývalých žáků nebo jejich přátel či dalších ochotných muzikantů, které někdo doporučil, protože je zná...), pro ty se chvíle volna taky hodí, jelikož spolupráce s dvěma malými školičkami není jejich jediným hudebním vyžitím (jak už to u talentů bývá). Přesto i oni nezapomněli sdělit, že se těší na příští spolupráci. To je pro nás, organizátory asi nejdůležitější satisfakce za vynaložené úsilí, která dává naději, že naše práce nebyla marná.

Rádi bychom poděkovali všem malým i velkým zpěvákům a hudebníkům za to, že proměnili obyčejní sobotní podvečer v neobyčejné chvíle a darovali všem přítomným svým hudebním vystoupením ten nejkrásnější dar - svůj volný čas.